Jdi na obsah Jdi na menu
 


KAREL VAVRA

 

„Mozna by se u me estabaci nakonec profackovali k dalsim jmenum, ale to se jim nepovedlo...“

 

Ing. Karel Vavra se narodil 14. cervna 1927 v Praze. Vyrustal ve Stresovicich v Praze 6 v rodine urednika prazskeho magistratu a nacelnika libenskeho Sokola. Stejne jako jeho o dva roky starsi bratr studoval během války Masarykovo první realne gymnazium v Kremencove ulici v Praze, kde byli oba bratri osloveni spoluzakem a stali se cleny protinacisticke odbojove bunky ve Zpravodajske brigade. Cvicili se v zachazeni se zbranemi, sbirali zpravodajske informace o poctech a presunech vojenskych jednotek, o vyrobe v tovarnach a podobne. Tyto informace predavali další spojce, která je vysilala radiostanici zapadnim spojencum. V poslednim roce války byl Karel Vavra nucene nasazen v Havlickove Brode na vystavbu mistniho tunelu a pozdeji na odklizovaci práce po bombardovani. V kvetnu 1945 během Prazskeho povstani se bratri Vavrove prihlasili k vojenske sluzbe a jako aktivni clenove Zpravodajske brigady slouzili na smichovskych barikadach. Po valce zacal Karel Vavra studovat Strojni fakultu CVUT, kde ho zastihly udalosti unora 1948. Ucastnil se pochodu studentu na Prazsky hrad na podporu prezidenta Benese. Několik dni po komustickem puci byl osloven spoluzakem z gymnazia Borisem Kovarickem, zdali by nepokracoval ve zpravodajske proci pro zapadni demokraticke země ve skupine Serik. Tato protikomunisticka odbojova skupina vydavala letaky, predavala zpravodajske informace dlasim skupinam napojenym na zapadni agenty a personalne byla propojena s hnutim Pravda zvitezi. Lide z těchto skupin měli vazby na slavneho generala Karla Kultvasra, nekdejsiho velitele Prazskeho povstani, ktereho komuniste odsoudili ve vykonstruovanem procesu k dozivotnimu kriminalu. „Vite, to bylo něco jineho nez za války. Když se obratili na generala Kutlvasra, zda by se do těchto skupin nezapojil, tak se radeji drzel zpatky. Zjistil, ze to organizuji naivni vysokoskolsti studenti, bylo mu jasne, jak to skonci. Mel pravdu. To se nedalo srovnat se Zpravodajskou brigadou za války . Tu vedli dustojnici, kteří vedeli, jak se dela odboj. V Seriku se lide navzajem znali jmeny, vedeli jsme, kdo kde bydli, a porad se schuzovalo. To bylo spatne. Ve zpravodajske brigade jsem znal jen bratra a jednu spojku, a když nas cvicili se zbranemi, sesli jsme se jen v male skupine nekde myslim v Prokopaku, ale navzajem jsme se vubec neznali,“ vypravi Karel Vavra. Skupiny Serik a Pravda zvitezi byly prozrazeny uz na konci roku 1948. Karel Vavra byl zatcen za protistatni cinnost 27. prosince 1948. během vyslechu ho nutili, aby prozradil jmena dalsich lidi ze skupiny. Karel Vavra statecne zapiral i přes nevybirave fyzicke metody StB. Tvrdil, ze byl poslednim v retezci cele skupiny a nikoho tedy nezna, coz u brutalnich vyslechu potvrdil i jeho pritel a organizator skupiny Kovaricek, ktereho pozdeji komuniste popravili. U neverejneho procesu bylo odsouzeno ctyriasedesat clenu Seriku a ukazalo se, ze je udal někdo primo ze skupiny. Karel Vavra dostal jen 4 roky kriminalu, pravdepodobne diky tomu, ze nepriznal tisk a distribuci letaku. Cely trest si odsedel na Jachymove v tabore Marianska v uranovem dole Eva. Na konci roku 1952 byl propusten s tim, ze musí nastoupit jako delnik v kaldenskych ocelarnach, odkud ho povolali k nejhorsim vojenskym oddilum v te době – PTP. Po dvou letech byl propusten a pracoval na Sumave při odvodnovani luk. Pritom se dal vzdelaval v technickych a matematickych oborech, pozdeji ho jako zdatneho poctare prijali do ruznych podniku, kde vedl první programatorske tymy. StB ho sledovala kratce po propusteni z kriminalu a znovu po roce 1968. Je nositelem rady medaili za protinacisticky a protikomunistcky odboj.